Začínáme - den druhý.

Dnes jen pro doplnění jsem si přidal motto v záhlaví z mého účtu na YT. Vybral jsem si ho před lety z komunikace se svými průvodci, protože ta formulace i myšlenka se mi velmi líbila. Byly to krásné časy. Brilantní formulace, krásná čeština, rád na to vzpomínám. Měl jsem těch zápisků hodně, ale časem se mi někde poztrácely, vím sice kde, ale tím nechci tento blog zatěžovat. Ne každá vzpomínka je stejně radostná. Nicméně možná to zbylé torzo ještě projdu a třeba tam na něco vhodného narazím, anebo napíšeme něco nového, teď když budu mít motivaci to jistě půjde. Ta komunikace s průvodci měla svůj vývoj a zprvu probíhala dost ztuha, praxí ale naše výměny probíhaly snadněji a lehčeji, asi tak, jako se děti učí ve škole psát, a pak už to fičelo jako nic. Potom jsme přešli k přímé komunikaci, dnes se tomu říká on-line a dlouho to tak přetrvávalo a je to tak vlastně dodnes, akorát se změnili průvodci. ne, že by ti původní někam zmizeli, jsou tam stále (a srdečně je tímto zdravím, jistě se brzy spojíme), ale do popředí přišli další, kteří více vyhovují požadavkům růstu. Je to jako ve škole, podobnost duchovního a hmotného světa je větší, než by si člověk myslel. Takže v první třídě jeden učitel obsáhne vše, co je třeba děti naučit, v dalších ročnících přicházejí specializovaní učitelé na jednotlivé předměty. Můžu říct, že momentálně jsou zde specialisti na Starý Zákon a jejich vliv je značný. Vím docela přesně kdo to je a kdy se objevili a převzali svou roli, bylo to před mou první cestou do Izraele (ani si neuvědomuju, ve kterém to bylo roce, 2012?), byl jsem s nimi v kontaktu, říkali, že jsem již očekáván a spoustu dalších věcí. Od té doby jsem tam byl několikrát, hlavně v Jeruzalémě, je to opravdu Svaté Město (musím to napsat velkými písmeny, i když to není pravopisně správně, ale jinak to nejde), těch zážitků tam bylo tolik, že se to nedá odbýt jedním odstavcem v záplavě textu. Určitě se k tomu vrátím  později, protože tyto zkušenosti měly na mě hluboký a zásadní vliv. No, teď když to píšu, tak vidím, že jsou tady oba mí starozákonní průvodci a zdraví mě Šalom a já jim odpovídám Šalom, je to velmi silné. Vypadá to, že i jiné sféry sledují tento blog a zřejmě se máme na co těšit. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

O smrti.

 Dnes budu psát o smrti. Ne o tom, co si můžete vyhledat na internetu nebo v různých knihách, ale o mém pohledu a osobní zkušenosti. Asi před deseti lety mi zemřela matka. Bylo to po dlouhodobé Alzheimerově chorobě, kdy funkce mozku pomalu slábla a tělo bylo paralyzováno. Poslední dva roky byla v domácí péči u mé dcery, která se, kromě svých ošetřovatelských povinností v hospici, kde pracovala, o ni svědomitě starala. Žil jsem tehdy v jiném městě a pracovně jsem byl velmi vytížený. S dcerou jsme si volali a vždycky jsem měl dojem, že je všechno v pořádku. Teprve později jsem si uvědomil, že jsem vnímal duši matky, nikoli stav jejího fyzického těla. Ano, tělo bylo na ústupu, ale duše byla stále stejně aktivní, čilá, stále stejně vnímavá, účastnila se okolního života tak, jako by byla ve zdravém těle. Teprve dodatečně jsem si uvědomil, že ačkoliv těla nemocných jsou nefunkční, nehybná, různě poškozená a zdánlivě nic nevnímají, jejich duše jsou stále akceschopné. Nicméně nastal den po...
Další informace

Velikonoční.

 Jednou mi takhle ke konci roku 2017 zavolal Jakub, že by jsme se mohli spolu podívat do Jeruzaléma. Už jsem tam byl a znám to tam, a tak se mu zdálo, že by to byl príma výlet. Řekl jsem mu dobře, vyber termín a jedem. Vybral termín, let z Prahy do Tel Avivu, všechno bez problémů. Až později jsme zjistili, že to byl termín přesně na Velikonoce, 29.3 až 1.4.2018, náhoda? nevím, ale být v Jeruzalémě na největší svátek křesťanského světa mi přišla dobrá náhoda. Měl jsem v té době plnou hlavu problémů, přicházely nové a nové duchovní otázky a odpovědi nikde. Jeruzalém byl plný poutníků z celého světa, skupiny ochotníků přehrávaly na volných prostranstvích pašije, v ulicích Starého města jsme potkávali procesí nesoucí v popředí Ježíšův kříž, policie usměrňovaly davy, dopravu, vojáci na všechno dohlíželi, prostě dobře organizovaný mumraj. Bydleli jsme na v penzionu na Olivové hoře, Jeruzalém jako na dlani a tak jsme hned první večer vyrazili na průzkum Starého města. Moc dlouho to netrva...
Další informace

Ještě tak trochu velikonoční.

Včera jsem psal o Velikonocích v Jeruzalémě. Ten výlet, který jsme podnikli se náramně vydařil a byl vlastně primárně určen k průzkumu energetické jeruzalémské linie, která vede z Jeruzaléma do Prahy. Je to Jakubova parketa, energie svázané se zemí (o tom ještě bude řeč), druidové a jejich péče o krajinu, to vše hrálo roli. Tuto linii jsme sledovali ještě z Prahy, viděl jsem, že končí na Pražském hradě v místě zvaném Žiži, odkud pokračuje na Říp a spolupodílí se odsud na energetickém pokrytí Čech. Na své cestě do Čech se také u Znojma štěpí a její odbočka vede na Velehrad a odsud pokrývá Moravu . Nezbývalo než prozkoumat na místě samém, odkud vlastně ta energie přichází, odkud v Jeruzalémě vede. Prameny uváděly místo Golgota, lokalitu Svatého hrobu, my jsme ale našli jiné místo, a sice na vrcholu Davidovy věže, dominanty citadely v Arménské čtvrti, poblíž Jaffské brány. Na vrchol této věže přicházejí čtyři různé energetické linie. Jedna vede z Atlantidy, ze stejného a stále činného pův...
Další informace